V neděli nás navždy opustil Přemysl Veverka
„Píšu, zřejmě i proto, že nic jiného neumím,“ prohlásil v jednom interview Přemysl Veverka.
Jeho řádky osud dopsal v neděli 3. dubna 2016. Přemek Veverka, spisovatel, redaktor, člověk, který v posledních deseti letech upřímně ctil Lidice, Ležáky a osud lidí těchto obcí, pracoval v našich řadách od roku 2006 a žil v Lidicích střídavě asi 5 let.
V uplynulém roce sbíral jedno ocenění za druhým, jako kdyby se konečně zúročilo jeho celoživotní dílo.
Vždyť mezi nejznámější publikace P. Veverky patří Ani abbé, ani modrý (historický román o mládí Josefa Dobrovského, 1989), Smrt v parlamentu (novela s detektivním motivem, 1992), Karel Vágner - nejen mistr basů (životopisné vyprávění, 1999), Slavné pražské vily (spoluautor; 2004, 2005, 2006, 2007), Slavné stavby Prahy 5 (spoluautor; 2005), Skoky do světla (sága čtyř generací jednoho romského rodu, 2007), Jak se chodí do Lidic (stati, črty a sloupky s lidickou tematikou, 2008), Poutníkův lidický průvodce (literární průvodce, 2009), Láska a smrt na potoce Ležák (román inspirovaný ležáckými událostmi, 2009), Hlasy z hořích domů (spoluautor s Romanem Cílkem a Karlem Richtrem; příběhy obcí vypálených nacisty, 2011), Jdou do nebe (milostný příběh z cikánského tábora v Letech v době nacistické okupace, 2012), Nelehká cesta za snem (životopisný román o Františku Kánském, českém četníku a dozorci z tábora Lety, 2014), Věčné údolí Javoříčka (poutavý příběh o osudu osady Javoříčko, 2015). Poslední jeho velkou prací byla publikace o Růžovém sadu v Lidicích nazvaná Most naděje a života, která byla vydána na sklonku minulého roku. Zcela poslední prací byla druhá část publikace Osudy Lidických a ležáckých dětí, kterou nazval Ležáky... a jejich děti.
A tak logickým vyústěním bylo udělení prestižní ceny Egona Ervína Kische Mezinárodní ceny za celoživotní dílo, kterou v minulém roce převzal ve městě literatury faktu - Letohradu.
V jeho pomyslném autorském šuplíku zůstal nedokončený životopis Josefiny Napravilové, který měl nakladateli odevzdat v létě tohoto roku. Už se tak nestane...
Přemku, snad se tam nahoře setkáš s Josefinkou, ale i dalšími hrdiny Tvých románů a historických pojednání, nám však tady budeš chybět!
