Příměstský tábor „Strážci černých lesů“

10. června 1942 stanuli starší lidičtí chlapci po boku svých tatínků a dědečků před popravčí četou v zahradě Horákova statku, mladší byli zavražděni v plynovém autu v Chelmnu nad Nerrem. Jedno z mála dochovaných svědectví z Lodže o posledních dnech života lidických dětí hovoří o tom, že se nejstarší hoši z celé více než osmdesátičlenné skupiny chovali nesmírně statečně. Chránili ostatní a pomáhali jim. Bezesporu mezi nimi tehdy byli i „Strážci černých lesů“, členové dávno zapomenutého čtenářského klubu Mladého hlasatele...

Právě na počest a vzpomínku na mladé lidické čtenáře byl pojmenován letošní příměstský tábor Památníku Lidice „Strážci černých lesů“. Děti se zde dozvěděly, kdo byli skuteční „Strážci černých lesů“, co měli společného s Lidicemi, Jaroslavem Foglarem a Rychlými šípy. Seznámily se s jeho knihami, kreslenými seriály i zásadami skautingu. Učily se fungovat v týmu, poznávat rostliny i zvířata a vyzkoušely si i zásady poskytnutí první pomoci. A samozřejmě nechyběla spousta her, výtvarného tvoření i lumpáren. Z oken našich kanceláří jsme je pozorovali, jak v zahradě Lidické galerie řádí, jak se smějí a naplno si užívají krásné letní dny. Vzpomínali jsme ale přitom i na děti ze starých Lidic, které byly jistě stejně bezstarostné a šťastné, než jim němečtí nacisté vzali tatínka, maminku, a nakonec i samotný život… 

Děkujeme Skautské nadaci Jaroslava Foglara, skautům ze střediska Stráž Lidic Buštěhrad, buštěhradským hasičům a studentkám Kurátorských studií UJEP za spolupráci a podporu tohoto krásného projektu z dílny vzdělávacího oddělení Památníku Lidice. 

Poděkování ale rozhodně patří i všem „našim“ dětem, které byly opravdu šikovné a skoro až neuvěřitelně hodné. Budou nám tu chybět! Protože ačkoliv si to zcela jistě vůbec neuvědomují, podílí se každý z nich na naplňování jednoho velkého poválečného přání – aby Lidice zase žily dál…