Pobožnost k Panně Marii Lidické

Na naší polokouli pokračuje jaro svými četnými a barvitými květy; klima je vhodné na procházky a výlety. V liturgii spadá květen vždycky do velikonočního období, doby, ve které zní "aleluja" a Kristovo mystérium se vyjevuje ve světle Zmrtvýchvstání a velikonoční víry. Je to i doba očekávání Ducha svatého, který o Letnicích s mocí sestupuje na rodící se církev. S oběma těmito kontexty, "přirozeným" a liturgickým dobře ladí církevní zvyklost zasvětit měsíc květen Panně Marii. Ona je vlastně tím nejkrásnějším květem stvoření, "růže", jež se rozvinula v plnosti času, kdy Bůh posláním svého Syna daroval světu nové jaro. A současně je pokornou a diskrétní protagonistkou prvních kroků křesťanského společenství: Maria je jeho duchovním srdcem, protože sama její přítomnost uprostřed učedníků je živou pamětí Pána Ježíše a pečetí daru Jeho Ducha. (papež Benedikt XVI. 9.5.2010)
Proto jsme se i my sešli na základech kostela sv. Martina v Lidicích u oltáře, na němž je obraz Panny Marie Lidické, abychom prosili o smír v lidských srdcích spolu s Pannou Marii. Kéž vykvete z našeho duchovního snažení ten nejkrásnější květ duchovní lásky a pokoje na tomto místě, kde oběť byla přivedena v čase lidských dějin do krajnosti.

Kéž i to přispěje k pokoji a tiché radosti v tomto údolí bolesti, ale i vítězství lidské pokory a ducha.

Autor: P. ThDr. Gabriel Rijad Mulamuhič, O.Cr., Ph.

Vyznání Sylvie Klánové, účastnice pobožnosti a dcery akademické sochařky Marie Uchytilové:
"Účastnili jsme se vzácné pobožnosti k Panně Marii Lidické, spojené se vzpomínkou, zamyšlením, rozjímáním, poselstvími i přáními. Bohoslužby krásně vedené, za nádherného počasí. Prošli jsme pietním územím, nádherně zrekonstruovaným a pečlivě upraveným, poklonili se památce lidických dětí před maminčiným sousoším..."