Památník Lidice je důstojně přichystán na 74. výročí vyhlazení obce Lidice
Místo, kde stávaly původní Lidice, je pietně upraveno. Růžový sad míru a přátelství začíná rozkvétat, muzeum má ke svému desátému výročí mírně obměněnou expozici s důrazem na lidické ženy. Památník Lidice je připraven důstojně uctít oběti lidické tragédie, která se odehrála 10. června před sedmdesáti čtyřmi lety.
Opět se z pietního území vynořuje všech sto dva domů, které do 10. června 1942 ve starých Lidicích stály, a z příbytků vycházejí lidé, všech pět set obyvatel někdejší obce, a my je poznáváme a mluvíme s nimi... a dnes už bohužel víme, že se tři sta čtyřicet z nich stalo oběťmi nepochopitelné tyranie.
O jejich bolesti a utrpení vypráví multimediální expozice lidického muzea ... a nevinní byli vinni..., která příběh lidických zprostředkovává návštěvníkům všech věkových kategorií ze všech koutů světa už deset let. A přesto se zatím neomrzela, protože její nadčasovost je stejně neuvěřitelná jako její obsah.
S větší naléhavostí než v jiném ročním čase nyní v myšlenkách hovoříme také s již zesnulým britským lékařem a politikem dr. Barnettem Strossem, čelným představitelem hnutí Lidice shall live, z jehož iniciativy vznikl v červnu roku 1955 v Lidicích Sad míru a přátelství, a to podle projektu architekta Františka Marka. Toto místo osázené růžemi, dary z nedalekých i velmi vzdálených států, spojuje území vyhlazené vsi s novými Lidicemi, je to most mezi minulostí a současností, most naděje a života... Růže, které kvetou nejkrásněji v červnu, v měsíci lidické tragédie, se staly symbolem Lidic, tak jako se Lidice staly celosvětovým symbolem nevinných obětí válek.
V Lidické galerii, která tvoří centrum nové obce vybudované po válce a nesoucí poselství nesmrtelných Lidic, vzdávají prostřednictvím svých výtvarných děl poctu umučeným lidickým dětem žáci ze šedesáti osmi zemí světa. Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice již čtyřicet čtyři let šíří informaci o tragickém osudu středočeské obce do celého světa.
Přijďte v tyto dny společně s námi uctít památku všech, kterým nacistická bestialita vzala rodiny, životy, ale nikoli naději a víru v to, že lidské zlo se jednou v dobro obrátí.
