Odešel náš dlouholetý spolupracovník a vzácný člověk, Toníček Burdych
Včera odpoledne dorazila smutná zpráva, že nás 12. listopadu 2024 navždy opustil Antonín Burdych.
Mimořádný muž a skvělý kamarád, kterému jsme nikdo, kdo jsme ho znali, neřekli jinak než Toníček. Odešel tak poslední ze statečné rodiny Burdychových z Končin u Červeného Kostelce, která na konci června 1942, tedy v době největších hrůz vrcholící heydrichiády poskytla útočiště radiotelegrafistovi Jiřímu Potůčkovi z výsadku SILVER A.
Řekne-li se hrdina, mnozí si vybaví jména parašutistů Jana Kubiše, Josefa Gabčíka, Adolfa Opálky a mnoha dalších. Nebezpečné úkoly, jež měli v okupované vlasti vykonat, by se jim však nikdy nepodařilo splnit bez pomoci stovek obyčejných, přitom však tak neobyčejných lidí. Ti jim přitom pomocnou ruku nabízeli v situaci, kdy jim bylo jasné, co je v případě odhalení očekává. Patřili mezi ně i Burdychovi.
Hovoříme-li o této rodině, jsou vůbec slova hrdinství, statečnost a odvaha dostatečná proto, aby je patřičně ocenila? V době, kdy se rozhodli Jiřímu Potůčkovi pomoci, probíhalo již pět neděl vraždění na celém území protektorátu, byly vypáleny Lidice a Ležáky. A oni nezaváhali! Za svou lásku k vlasti a nezměrné hrdinství však zaplatili nejvyšší cenu. Antonín Burdych mladší byl gestapem smrtelně postřelen při pokusu o Potůčkovo zatčení 30. června 1942. Jeho rodiče Antonín a Josefa Burdychovi, manželka Milada i sestra Zdenka Satranová se svým manželem Ladislavem, byli zavražděni 9. července 1942 večer na popravišti v Pardubicích.
Toto úterý se ke svým nejbližším připojil Antonín Burdych nejmladší... Milý Toníčku, budeš nám moc chybět! Čest Tvé památce!
